Tak tohle jsem já.
Na základní jazykové škole (Křesomyslovka, dnes Horáčkova) jsem záviděla paní profesorce angličtiny, jakou má krásnou práci. Ale tenkrát se s takovým povoláním těžko hledalo uplatnění. V průběhu gymnázia, kde jsem se naučila trochu „Strassen Deutch“ jsem pokračovala v angličtině v Jazykové škole Praha, kde jsem po pěti letech složila všeobecnou státnici a pokračovala pak v překladatelsko-tlumočnických kurzech.
To už jsem studovala stavební fakultu ČVUT, obor automatizované systémy řízení - aneb můj životní omyl. Jako inženýrka-programátorka a výzkumná pracovnice jsem pak jasně cítila, že technika není šálek mého čaje. Stýskalo se mi po komunikaci, po lidském rozměru. Hned po revoluci jsem se s nadšením vrhla do učení angličtiny. Na doporučení paní profesorky Křížové, kterou jsem v dětství tak obdivovala, jsem nastoupila jako její kolegyně do jazykové školy The Bell School, Prague. Tam jsem učila děti, mládež a dospělé v kurzech i podnicích (Shell, Transgas), setkala se se spoustou úžasných osobností, které mě ovlivnily lidsky i profesionálně, a pracovala i na svém vzdělání v kurzech pro pokročilé (advanced, proficiency). V roce 1996 jsem složila mezinárodní zkoušku CAE (C2 -Certificate in Advance English, Cambridge) .
V té době jsem se přes lektorské posudky v nakladatelství BB art dostala k překladům literatury. Poštěstilo se mi přeložit i tři romány předního britského spisovatele Nicka Hornbyho. Byla to náročná, ale krásná práce, ideální v kombinaci s učením. Její finanční ohodnocení je však tak neúměrné, že jsem ji musela vyměnit za komerční překlady.
Vydala jsem (česky) také svých pět knih dětských říkanek (Kouzelná abeceda, Cirkusová čísla, BB art 2001-2, Obrázkové básničky, BB art 2008, Obrázkové říkanky - ve vlastním nakladatelství Naše kniha, 2010, Obrázkové říkanky 2, Naše kniha 2012), jedno leporelo (Kaštánkův domeček, Naše kniha 2012) a jednu pohádkovou knížku (Šimon a štěňátko Bára, Naše kniha 2014). Na tyhle stránky to možná moc nepatří, ale reklama musí být. Určitě si je kupte!
V roce 1999 jsem se přestěhovala do Černošic a v následujícím roce jsem opustila Bell School a zkusila práci v terénu - v ZŠ Černošice, kde jsem pak působila čtyři roky. V roce 2007 jsem působila jako lektorka metodiky angličtiny pro 1.stupeň - projekt MEJA. Od té doby jsem pro ZŠ ještě pár let učila - prvňáky či druháky na „Komendě“.
V Černošicích jsem také objevila svou dávnou kamarádku Lucii a její The School House. Zrodil se nápad pokračovat s jejími absolventy dál a vybudovat tak komorní, avšak velice funkční systém výuky angličtiny od prvních slůvek ke špičkové úrovni.
V roce 2001 jsem v našem domě z červených cihel (red bricks) přivítala první absolventy School House a založila tak svoji „školu“ The Redbrick House. Jsme šťastná, že své úsilí věnuji dětem, které mají zájem a nadšení pro věc, se kterými se dá soustavně a pracovat, které se příští rok nikam nerozutečou (jako v Praze). Všechno, co do „svého podniku“ vložím (dopolední přípravy, dny strávené výběrem učebnic), se mi vrací, a zatím vždy v dobrém. V hodinách je pohoda a pokroky jsou obrovské. Písemky píšeme jen ty velké, co nám opraví v Cambridgi (no… pár cvičných si předtím uděláme).
Mnoho diplomů (37 PET, 40 FCE a 3 CAE) už do Černošic a okolí dorazilo.
V roce 2008 jsem dokončla doplňující pedagogické studium při ÚPRPŠ UK, takže už mám diplom, že jsem učitel 2. stupně ZŠ A SŠ. Vzdělání jsme v červnu 2008 doplnila ještě zkouškou CPE (Certificate of Proficiency in English, Cambridge).
Mám manžela, dvě velké děti a milého zlatého retrievera.